O mně

Odjakživa jsem věděla, že je mi dobře mezi štětci, špachtlemi a zdánlivě nepotřebnými kousky roztodivných věciček ze zajímavých materiálů. Nacházela jsem je všude kolem sebe, na lesní pěšině, břehu městského potoka či zapomenuté ve staré kůlně. Schovávala je po krabičkách, čistila, upravovala, spojovala a dumala, co z nich udělám. Stará zvířecí lebka, ulomená větvička se zajímavým sukem, ulita, kamínek, kus provázku, šroubek a matice… Nořila jsem ruce do kaluže a z mokrého jílu tvořila lidské postavy, skřítky a další podivuhodné bytosti. Stará omítka, mraky na obloze, to bylo panečku plátno pro mou fantazii =) Hrála jsem si. Bavilo mne nacházet krásu v obyčejnosti. Jen tak, pro radost. V takovém světě jsem dokázala zapomenout na čas a nechala se unášet na vlně fantazie a kreativity.

Miluji barvy, jejich vůni. Fascinuje mne, jak barevné kombinace dokáží zapůsobit na naši náladu, změnit atmosféru, přeladit mysl …

Z hodin klavíru jsem utíkala do malířského ateliéru a dokázala si v šesti letech prosadit, že to je přesně To místo pro mne. Tenkrát jsem ještě nic nevěděla o duši, tedy alespoň ne vědomě. Dnes, těsně před šedesátkou, jsem přesvědčena, že právě Ona mi ukazovala směr a srdce mne volalo… to je Tvůj svět, tady je pramen tvé spokojenosti.

Trvalo však několik desítek let, než mi TO došlo.

Ve čtrnácti jsem totiž začala intenzivně slyšet hlasy: "tím se neuživíš… nemáš dostatek talentu… buď ráda, že tě vezmou na gympl, když jsi z té experimentální třídy. Vždyť víš, jak koukají na politický profil (stručně - moje rodina a KSČ, to nešlo dohromady… ). Hlas mého průvodce a skvělého učitele LŠU z výtvarného ateliéru, PaedDr. Jiřího Kachlíka, mne naopak nabádal, ať vydržím a nevzdám to… Proběhlo pár pokusů a pak nastoupila hlava - našla jsem kompromis. Dodnes nevím, zda cesta kompromisu je správná volba či odbočka na scestí. Nicméně v mém případě jsem zvolila průvodcovskou roli dětí. Vybrala jsem si věk, kdy se dětská kresba nejrychleji vyvíjí, dělá obrovské pokroky, tedy učitelka dětí prvního stupně ZŠ.

Během studií jsem pracovala jako pomocná vědecká síla na výtvarné katedře, studovala, malovala a …

Tady si dovolím svou profesní etapu vyjádřit stručně. Miluji práci s dětmi. Věřím, že kantor může pomoci dětem uvěřit v jejich vlastní sílu a najít jejich vlastní talenty. Napomoci "neposlouchat" ty naše dospělácké strachy a podržet jejich víru, že mohou dělat vše, co si usmyslí, jen musí věřit, věřit v sebe. Naslouchat srdci.

Od roku 1988 jsem provázela děti. Věnovala jsem roli učitelky, ředitelky téměř 36 let, abych v roce 2024 dobrovolně opustila svou roli zástupkyně ředitele na skvělé inovativní škole SŠ, ZŠ a MŠ da Vinci a odešla za hlasem svého srdce naplno. Pracuji jako mentorka, lektorka a tvořím, maluji a miluji...

Mé čtyři úžasné dcery vylétly z hnízda, je čas udělat si čas - pro sebe =)

Těším se na setkání v Centru Vaiana, mém vlastním srdečním projektu. Nabízím vám prostor a čas. Naskočte na vlastní vlnu, nechte se inspirovat a poznejte sebe sama. Naučte se naslouchat svému vnitřnímu hlasu.

Vaše Jaroslava Peterka